Lukáši, chceme tě představit. Pověz nám něco o sobě.
Ahoj, jsem Lukáš a věnuji se fotografování svateb již dvanáct let. Dvanáct? Uf, jo je to tak. Patřím k tzv. první vlně fotografů, která začala fotit svatby trochu jinak než bylo zvykem. Po celou tu dobu je však fotografování svateb má vedlejší pracovní činnost a asi to tak i nadále zůstane. Pravda, je to extrémně náročné, obzvlášť pokud jste ještě rodič, ale snažím se vše balancovat v rozumných mezích.
Jaký je tvůj rukopis?
Napsat něco ručně, grafomani by si na mně asi smlsli. Ve fotkách se ale snažím zachytit to nejlepší co v danou chvíli jde. Nosnou linkou pro mě vždy byly a budou emoce, kompozice a samozřejmě světlo. Ač na jednu stranu vnímám fotografování spíš jako řemeslo, které se dá naučit, na druhou stranu chtě-nechtě, každý fotograf do svých fotek promítne i část sebe a to jaký člověk je. Dalo by se tedy i říct - můj rukopis jsou moji klienti. 
Proč svatby?
Od začátku jsem měl blíž k focení lidí než čehokoliv jiného. Původně jsem ani neměl ambice svatby fotit. Nějakou dobu jsem fotil jen portréty a v podstatě se fotograficky jak se říká, hledal. Jednou mi kamarádka nabídla (čau Šárko), jestli bych vyfotil svatbu její kamarádce a tím to asi všechno začalo. Když se ovšem ohlédnu zpátky, musím jen protočit očima při pomyšlení co všechno mohlo dopadnout zle. Naštěstí to klaplo a já zjistil, že je to vlastně skvělá práce. Koneckonců svatba je jednou z nejradostnějších událostí ve společném životě a já jsem vděčný, že u toho mohu být i já a zachytit to. Do dnešního dne to čítá již přes tři stovky svateb a to i pro známé osobnosti společenského života.
Chceme vědět víc. Čím fotíš?
Dlouhé roky jsem byl zastánce strany, která fandí Canonu. Po letech jejich failů a neschopnosti reagovat na změny, jsem se začal poohlížet po změně. Vyzkoušel jsem několik modelů od Fujifilm (nesedly mi), dneska jsem maximálně spokojený s technikou od Sony. Používám fotoaparáty Sony A9. Technické detaily nechám stranou, jednoduše mi sedí nejvíc. Velké díky patří i klukům z českého zastoupení Sony.
Co nejraději fotíš?
Svatby, přece. Nejoblíbenější částí je průchod špalírem, kdy z nich spadne napětí a napovrch se dostane radost a euforie.
Poslední dobou mě hodně baví i environmentální portréty (fotky lidí v jejich pracovním prostředí). Díky tomu se dostanu do míst, kam bych se asi jen tak nepodíval. Například výroba letadel, to bylo super. Fotím ale i jiné věci, různé eventy, interiéry, produkty apod. Jen se tím moc neprezentuji.
Roční období, které tě nejvíc inspiruje?
Nejvíce asi jaro a podzim. Jaro, protože je vše nové, čerstvé a voní. A taky protože jsem se na jaře narodil. Podzim naopak pro to, jaký dokáže být. Někdy chladný a nevlídný, jindy teplý a slunečný, především ale barevný.
Oblíbená prázdninová destinace?
Dřív bych asi vyjmenoval desítky míst, včetně jižní Francie, Toskánska, vnitrozemní Mallorky, Maledivy, Karibik. Úžasná byla naše svatební cesta v Polynésii (kam už se v životě asi nepodívám). Dneska řeknu suše: chalupa.
Nejoblíbenější kniha?
Můžete mně považovat za barbara, já knihy nečtu. Prozatím nemám ten luxus volného času, abych se jen tak začetl. Možná za pár let. Audioknihy se asi nepočítají, co? Ty poslouchám při řízení.
Oblíbený film ?
Vyjmenovat všechny oblíbené by zabralo spoustu času. Uvedu jen dva, které mi pokaždé udělají radost a rozesmějí mě. Muž z Acapulca (včetně geniálního dabingu) a z české tvorby Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Obecně mám rád inteligentní humor v komediích, ale i science fiction.
Pohádka z dětství, kterou jsi měl nejradši?
Jednoznačně, S čerty nejsou žerty.
Oblíbené jídlo?
Jakékoliv, které mi připraví žena. Ne že bych vařit neuměl, ale znáte to, od druhého nejlíp chutná. Koneckonců to ocenil i Leoš B. a to je nějaký gurmán.
Na čem si ujíždíš? (guilty pleasure)
Jaj, toho by se našlo. Jsem narozen v býku a ti jak známo si rádi dopřávají. Začneme třeba čokoládou …
Zveme tě na drink, co si dáš?
Nepiju tolik, ale asi dobrý rum. Ne, kecám, jsem z Valašska, takže jedině slivovicu! (smích)
Označ co tě vystihuje:
Foto: Lukáš Koňařík
