DOROTA & JOZEF

Vztah Doroty a Jozefa je ztělesněním rčení, že protiklady se přitahují.
A že to spolu zvládnou dotáhnout pěkně daleko. Když je poprvé seznámila společná kamarádka, byla umělecká zlatnice a šperkařka
Dorota ve vztahu s někým jiným
a na programátora Jozefa vůbec nemyslela. Vše se dalo do pohybu až na Silvestra, kdy Jozef s úderem půlnoci zvedl Dorotu do náruče a zatočil ji.
Ona hned věděla, že tohle nenápadné gesto je začátkem něčeho velkého.
Jozef požádal Dorotu o ruku po šesti letech vztahu.
Přál si, aby jako šperkařka dostala výjimečný zásnubní prsten, proto ho sám navrhl a nechal do něj vsadit její vysněný kámen — safír.
Po zásnubách se karta obrátila a Dorota se vrhla do návrhu a výroby snubních prstenů. Inspirací jí byly listy ze stromů posbírané v místech spojených s minulostí, přítomností i budoucností snoubenců. Chtěla, aby výsledné šperky působily křehce, ale byly zároveň pevné a unikátní jako jejich vztah.
Kromě prstenů si Dorota navrhla také náušnice, jejichž tvar pak ovlivnil podobu divoké svatební kytice, i svatební šaty, které jí ušila maminka.
V neposlední řadě vložila svou kreativitu do tvorby svatební pozvánky, z níž si hosté mohli poskládat motýla a použít ho jako vývazek.
Co se týče svatby, přáli si snoubenci, aby byla minimalistická,
ale zároveň kreativní. Nejvíc se soustředili na čistou oslavu lásky a na to,
aby hostům během dne nic nechybělo.
Při klasickém církevním obřadu v kostele zazněl Pachelbell’s Canon in D,
poté následoval přesun z Dorotiny rodné vesnice
do polského hotelu Alpin. „Výběr místa byl dost náročný. Potřebovali jsme totiž ubytovat přes 100 hostů. Napřed jsme hledali u nás na Slovensku, ale neměli jsme štěstí. Proto jsme se nakonec rozhodli pro Polsko,” vysvětluje Dorota.
Krásné svatební místo položené v horách předčilo jejich očekávání.
Vše bylo dokonale připravené, personál předvedl
to nejlepší z polské pohostinnosti a kromě tradičních slovenských jídel se na stolech objevily i poklady místní kuchyně. I přesto, že byl svatební den poměrně nabitý, našli v něm novomanželé prostor na tradice.
Kromě novomanželského tance na píseň Break My Heart Right od Jamese Baye došlo na rozbíjení talíře a později na speciální slovenský rituál zvaný čepčení.
Oba manželé zpětně popisují tento tradiční svatební zvyk jako nejsilnější moment svatby. Zatímco nádhernou svatbu mají Dorota s Jozefem za sebou,
líbánky si šetří na zimu, kdy chtějí odcestovat
někam za sluncem. Přejeme jim, ať se jim vydaří nejen tenhle plán,
ale i vše ostatní, co spolu jako manželé podniknou.