Ona je Kanaďanka, on má francouzsko-britské kořeny. Lenu a Louise spojilo umění — seznámili se v londýnské galerii, kam Lena nastoupila jako stážistka a Louis tam pracoval v prodeji. Umění je provází dodnes. Zůstali v Londýně a galerii dnes provozují společně. Oficiálně jsou svoji od roku 2019, 
kdy si řekli ano na radnici v londýnské čtvrti Chelsea. Letní oslavu museli kvůli covidu odložit — nakonec vše vyvrcholilo o pět let později velkou svatební party v Provence.
„Chtěli jsme, aby to bylo jako prázdniny,“ říká Lena.
Mnoho hostů letělo na svatbu z velké dálky, a proto zvolili odpočinkový program, aby si Francii opravdu užili. „Pro naše nejbližší to byla celotýdenní událost,“ dodává. Lena vyrazila napřed s kamarádkami a sestrami na rozlučkový víkend do Toskánska plný vaření, procházek, nakupování a ochutnávek vín.
Společně pak odletěly do Provence, kde si s rodinou užily den ve spa a večer připravily domácí pizzu. Následovala pool party, na kterou se postupně sjížděli další hosté, zakončená slavnostní večeří v Bastide de Gordes.
Den D začal jógou a matchou. Obřad byl naplánovaný na 18:00 v nejdelší den roku. Večeře se konala u jednoho dlouhého stolu v aleji mezi levandulemi a olivovníky — přesně tak, jak by to Lena připravila doma.
O květinovou výzdobu se postarala společně s Louisovou maminkou,
která je skvělou zahradnicí. Protože zahrada byla v plném květu, zvolily už jen jemné květy hrachoru k dotvoření atmosféry.
Hudbu zajišťovali především přátelé a členové rodiny, žádná profi kapela. První tanec? Ten, stejně jako další tradiční momenty, chyběl.
Zato poslední tanec večera na píseň Anyone od Justina Biebera podtrhl atmosféru dokonale. Přestože pár hosty informoval rok dopředu,
přípravy se naplno rozběhly až v posledních třech až šesti měsících. Lena vše organizovala sama a koordinátorku přizvala až ke konci, aby pomohla doladit detaily a zajistit hladký průběh.
Celý týden se odehrával v domě v Isle Sur la Sorgue, který má pro Lenu silný osobní význam, protože tu žila jako malá a každý rok se na místo ráda vrací.
„Je to pro mě jako druhý domov,“ říká.
Právě to dodalo oslavě jedinečnou atmosféru — vše působilo důvěrně, přirozeně a velmi osobně.
Svatba nemá pravidla. Může přijít roky po oficiálním sňatku, trvat týden a obejít se bez tradic. Hlavní je, aby vystihla pár, který ji slaví. A nám nezbývá než popřát, ať je i jejich společný život stejně pohodový jako tenhle týden v Provence.

Text: Lucie Klímová | Foto: Divine Day Photography