Ocitli jsme se totiž v prostorách nedávno zrekonstruovaného Uměleckoprůmyslového muzea v Brně a po takové porci designu, jakou servírují zdejší expozice, se občerstvení bude hodit. Autoři celkové koncepce zvolili mnohovrstevnaté pojetí, v němž se design prolíná s módou a uměním. Tvorba českých designérů tu prostupuje z vitrín i do samotných prostor a mění zažitou představu o tom, jak to vypadá v muzeu. Budova sama v době, kdy Andersen napsal svou nejslavnější pohádku, ještě zdaleka neexistovala, její neorenesanční fasáda spatřila světlo světa v roce 1882. A od té doby se na poli designu a kreativní tvorby změnilo takřka všechno. I my můžeme spolu s mořskou vílou žasnout, čím vším se dá svítit, na čem sedět a z čeho pít, a u monumentální sochy Krištofa Kintery trnout nebo se smát do tváře Démona růstu. Pokládá nám znepokojivé otázky. Kolikatery šaty nevěsta vyzkouší, než kývne na ty pravé?